Má velmi dlouhé končetiny a celkově působí, jak již jeho název napovídá, štíhlým dojmem. Od ostatních druhů tzv. „hnědých skokanů“ se mimo znaků na chodidle zadní končetiny odlišuje velkým ušním bubínkem, který leží blízko oka. Dorůstá velikosti až 10 cm.
Typickým biotopem jsou listnaté lužní lesy a obdobné typy biotopů. Vystupuje do středních poloh do 500 m n.m., ale i podstatně výše. Jeho snůšky mají kulovitý tvar a oproti skokanu hnědému i ostronosému jsou samostatné a jakoby propíchnuté předměty, okolo kterých je samice naklade. Za potravu mu složí různý drobný hmyz a další bezobratlí živočichové.
Obývá celou mozaikovitě téměř celou republiku, ale hlavní oblasti výskytu jsou v Polabské nížině a na jižní a střední Moravě.
V České republice je zařazena do silně ohrožených druhů a v Červeném seznamu ČR spadá do kategorie téměř ohrožený.
