Ještěři
Jde o nejpočetnější skupinu plazů. Mají zpravidla vyvinuté končetiny a ocas. Většina ještěrů disponuje schopností regenerace. Mají zvláštní obranný mechanismus, při kterém dojde k odlomení části ocasu. Odlomená část doroste, ale nikdy již v původní velikosti a kvalitě. Ještěři mají velmi dobře vyvinutý zrak. Jde o zvířata denní i noční.
U nás je zastoupeno pět druhů dvou čeledí.
První čeledí jsou ještěrkovití (Lacertidae) se čtyřmi druhy: ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá, ještěrka zední.
Druhá čeleď jsou slepýšovití (Anguidae) s jediným druhem slepýšem křehkým. Zvláštností tohoto ještěra jsou zakrnělé nohy, takže často bývá považován za hada.
Co se týká ochrany mezi silně ohrožené druhy řadíme ještěrku obecnou, ještěrku živorodou a slepýše křehkého. Mezi kriticky ohrožené druhy patří ještěrka zelená a ještěrka zední.
-
Ještěrka obecná
Detail článku(Lacerta agilis)
Zbarvení samců této ještěrky je dosti proměnlivé. Většinou se jim středem hřbetu táhne hnědý pruh, který je zpravidla tmavě skvrnitý s bílými tečkami. Bývá i jednobarevný a občas má rezavou až načervenalou barvu – forma erythronota. Boky těla a hlavy jsou zelené s různě velkými tmavými skvrnami. Občas skvrnění boků chybí a zcela výjimečně může být zeleně zbarven i hřbet. Samice jsou zbarveny obdobně, ale zelené zbarvení na bocích jim chybí. Břicho samců je většinou zelené, u samic je světlé až nažloutlé a u obou pohlaví bývá jemně skvrnité. Dorůstá velikosti až přes 20 cm, přičemž samci jsou větší.
-
Ještěrka zelená
Detail článku(Lacerta viridis)
Samci této naší největší ještěrky mají základní zbarvení zelené s velmi drobnými černými tečkami na hřbetě, bocích a ocasu. Dospělé samice jsou také, obzvláště na hřbetě zelené, ale na bocích nebo v zadní části těla mají hnědou barvu. Čím jsou mladší, tím je hnědé více a jsou výrazněji tmavě skvrnité. Po bocích zad se jim často táhnou světlé pruhy. Břicho u obou pohlaví je bělavé a dospělí samci mají modré hrdlo, které v období rozmnožování ještě získá na intenzitě. Dorůstá přes 30 cm délky, ale samice jsou menší a drobnější.
-
Ještěrka živorodá
Detail článku(Zootoca vivipara)
Její zbarvení je dosti nenápadné. Základní barvou jsou různé odstíny hnědé. Na hřbetě je vytvořen široký pás většinou světlejšího odstínu, než jsou tmavé boky těla. Středem hřbetu se často táhne tmavý proužek a podél něho jsou tmavé skvrnky často v kombinaci se světlým středem. Tyto světlé skvrny zasahují i na ocas bývají i na bocích. Zbarvení samců bývá kontrastnější a mívají více bílých teček. Břicho samců je v různých tónech žlutooranžové s černými tečkami, u samic je bělavé. Dorůstá velikosti nad 15 cm, většinou ale méně.
-
Ještěrka zední
Detail článku(Podarcis muralis)
Naše nejvzácnější ještěrka má štíhlé a značně zploštělé tělo, jinak se dosti podobá ještěrce živorodé. Její základní zbarvení je šedohnědé a na hřbetě má většinou světlejší podélný pruh, který je často skvrnitý. Boky jsou tmavší se světlými skvrnami. Břicho je bělavé, u samců narůžovělé až červené. Dorůstá téměř 20 cm délky.
-
Slepýš křehký
Detail článku(Anguis fragilis)
Základní zbarvení slepýše je v různých odstínech hnědé barvy. Mláďata jsou zbarvena spíše nažloutle a většinou mají vyvinutý úzký tmavý hřbetní pruh a tmavší boky. Toto zbarvení někdy přetrvává i do pozdějšího věku. Některé staré exempláře mívají na těle jasně modré skvrny (ale toto zbarvení je dosti vzácné). Tmavé břicho má po stranách světlé okraje.