Žáby (Bezocací)
Žáby (Anura)
Žáby jsou řád patřící do třídy obojživelníků (Amphibia), kmene strunatců (Chordata). Jiné označení pro řád žáby je bezocasí (Ecaudata), jde o synonymum.
Jsou to živočichové, kteří mají své rozmnožování většinou vázané na vodu. Žáby jsou jednou z nejohroženějších skupin živočichů, neboť mají nároky na specifické podmínky pro svoji reprodukci.
V našem přehledu se seznámíte s druhy žab, které se vyskytují na našem území.
-
Skokan skřehotavý
Detail článku(Rana ridibundus)
U tohoto druhu převládá základní zbarvení v různých odstínech hnědé, šedé a nazelenalé často také se středovým světlým hřbetním pruhem. Dosti často jsou vytvořeny velké tmavé hřbetní skvrny. Ale jsou známí i jednobarevně zelení jedinci bez jakýchkoliv hřbetních skvrn. Na skvrnitých bocích těla a nohou většinou chybí žlutá barva. Rezonátory samců jsou tmavě šedé. Patní hrbolek je nízký a zpravidla šedý.
-
Skokan krátkonohý
Detail článku(Rana lessonae)
Nejmenší ze skupiny „zelených skokanů“. Jeho zbarvení bývá svěže zelené, žlutozelené až nahnědlé. Hřbetní skvrny mohou chybět, nebo bývají hlavně v zadní třetině těla. Středový hřbetní pruh je také dosti často vytvořen. Na bocích mezi tmavými skvrnami na nohou má jasně žluté zbarvení. Rezonátory bývají čistě bílé, nebo slabě našedlé. Světlý patní hrbolek je vysoký a pravidelně okrouhlý. Dorůstá velikosti okolo 7 cm.
-
Skokan zelený
Detail článku(Rana kl. esculenta)
Tento druh je nejběžnější ze skupiny tzv. „zelených skokanů“. Jeho základní zbarvení má nejčastěji různé odstíny zelené barvy, ale může být i nahnědlý. Středem hřbetu se u některých jedinců táhne světlý podélný pruh. Obzvláště v zadní třetině mívá tmavé skvrny, které jsou i na bocích a nohou. Na zadních nohou a bocích má žluté zabarvení. Břicho je většinou světlé beze skvrn, nebo jsou přítomné v dolní třetině. Rezonátory samců jsou světlé šedé. Patní hrbolek je vyšší, ale nepravidelně okrouhlý a bývá světlý, často s tmavší základnou. Dorůstá velikosti až 10 cm.
-
Skokan ostronosý
Detail článku(Rana arvalis)
Náš nejvzácnější skokan. Je podobný skokanu hnědému, ale má špičatější hlavu. Základní zbarvení je nejčastěji v různých odstínech hnědé až nazelenalé. Na zádech mívá drobné skvrny nebo toto skvrnění chybí a z našich „hnědých skokanů“ má nejčastěji vytvořen podélný hřbetní pruh. Většinou mívá výrazně skvrnité boky těla. Ze všech skokanů má největší patní hrbolek. Tento znak je pro determinaci nejpřesnější, ale pro laika není příliš patrný. Ve vrcholovém období rozmnožovaní jsou samci výrazně namodralí, ale toto zbarvení poměrně rychle odezní. Dorůstá přibližně do velikosti 8 cm.
-
Skokan štíhlý
Detail článku(Rana dalmatina)
Základní zbarvení je většinou šedo až růžovo hnědé většinou bez výrazných hřbetních skvrn. Za okem je výrazná hnědá skvrna zasahující až k přední končetině. Zadní nohy mají nevýrazné hnědé pruhy a někdy má i skvrnité boky. Břicho je většinou smetanově bílé až nažloutlé většinou beze skvrn.
-
Skokan hnědý
Detail článku(Rana temporaria)
Náš nejhojnější druh skokana, který je ve svém zbarvení až překvapivě variabilní. Jeho základní zbarvení je ve většinou v různých odstínech hnědé, ale bývá i nažloutlé, nazelenalé a podobně. Na tomto základním zbarvení bývají tmavé skvrny, které mohou i chybět, nebo jsou naopak velmi četné (forma nigromaculata). Nohy a boky mívají hnědavé proužky. Světlé břicho má nejrůznější odstíny a většinou je jemně skvrnité. Samci se od samic v době rozmnožování liší tím, že mají na prstech přední nohy zduřelý pářící mozol tento znak je i u ostatních druhů skoanů. Zpravidla dorůstá velikosti necelých 10 cm, ale může být i větší.
-
Ropucha krátkonohá
Detail článku(Bufo calamita)
Naše nejmenší ropucha. Nejcharakterističtějším znakem je úzký světlý pruh, který se táhne středem hřbetu. Základní zbarvení je našedlé s velkými navzájem slitými skvrnami připomínajícími ropuchu zelenou, ale některé exempláře naopak připomínají ropuchu obecnou a odlišuje jen ten světlý proužek. Břicho je světlé řídce tmavě skvrnité. Dalším velmi charakteristickým znakem jsou velmi krátké končetiny, díky kterým tato ropucha neskáče, ale běhá! Dorůstá velikosti do 7 cm.
-
Ropucha zelená
Detail článku(Bufo viridis)
Oproti ropuše obecné je její zbarvení poměrně pestré. Hřbetní strana je většinou světle šedá. Na ní jsou různě velké zelené skvrny, které se často slévají dohromady a tvoří nepravidelné obrazce. Kůže je také bradavčitá a některé z těchto bradavic jsou červeně zbarvené. Břicho je světlé, řídce tmavě skvrnité. Někdy je vytvořen světlý hřbetní pruh. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o ropuchu v maskáči. Dorůstá téměř do 10 cm.
-
Ropucha obecná
Detail článku(Bufo bufo)
Patrně nejběžnější druh našich žab. Ropucha je svrchu většinou zbarvena v nejrůznějších odstínech hnědě. Občas je i našedlá, či nazelenalá s tmavšími, nebo naopak načervenalými skvrnami. Břicho je šedé s drobnými skvrnami. Pokožka na hřbetě je bradavičnatá, u samců v období rozmnožovaní v některých případech ale téměř hladká. Oko má růžovou až načervenalou barvu s podélnou zřítelnicí. Dorůstá velikosti přes 10 cm, ale samci jsou podstatně menší.
-
Rosnička zelená
Detail článku(Hyla arborea)
Zbarvení rosničky je nejčastěji svěže zelené, ale vlivem nejrůznějších faktorů, jako je stres, chladno atd. může být i hnědé, šedé nebo dokonce až namodralé. Od nozdry směrem k oku se táhne úzký tmavý proužek. Dále pokračuje na bocích těla až k zadním nohám, kde vytváří malou kličku Břicho je bělavé. Dorůstá velikosti téměř 5 cm.
-
Blatnice skvrnitá
Detail článku(Pelobates fuscus)
Zbarvení blatnice je značně proměnlivé. Základní barva bývá našedlá s různě velkými tmavými skvrnami, které se často spojují do různě tvarovaných pruhů. Některé exempláře mají i drobné červené skvrnění. Charakteristickým znakem tohoto druhu jsou velké oči se svislou zorničkou, což ukazuje na noční způsob života. Břicho je světlé, drobně tečkované. Dorůstá velikosti až 8 cm.
-
Kuňka žlutobřichá
Detail článku(Bombina variegata)
Je velmi podobná kuňce ohnivé, ale má ještě drsnější povrch těla. Konce jejich bradaviček mají špičaté rohovité útvary, které na omak jemně píchají. Zbarvení hřbetu je v různých odstínech hnědé až našedlé. Břišní strana je našedlá s jasně žlutými skvrnami. Jejich plocha většinou pokrývá více než polovinu břicha a v přední třetině těla je často propojena s barvou na nohou. Dorůstá velikosti okolo 5 cm.
-
Kuňka ohnivá
Detail článku(Bombina bombina)
Hřbet této kuňky má značně bradavičnatou pokožku. Její základní zbarvení je většinou hnědé až nazelenalé. Břišní strana je tmavá, bíle skvrnitá s charakteristickými oranžovými až načervenalými skvrnami, které mají různou velikost a tvar. Rozložení barevných skvrn a jejich poměr k tmavému podkladu jsou jedním z určovacích znaků - kuňka ohnivá jich má většinou jen asi 1/3 a v oblasti hrudi nejsou skvrny propojeny s barvou na nohou. Určovacích znaků je více a přesné určení je dosti složité. Kuňky dorůstají přibližně velikosti 5 cm.