Jedovatost zmije je většinou velmi přeceňována, ale na druhou stranu občas i podceňována. Její jed nepatří mezi slabé, ale zmije ho má málo. Na vážné komplikace my musel být dospělý zdravý člověk najednou uštknut plnou dávkou od čtyř zmijí! Ale u malých dětí, starých lidí, nemocných nebo alergických osob je situace vážnější. V takovémto případě mohou nastat vážné zdravotní problémy. Proto je vždy vhodné vyhledat lékařskou pomoc
Je důležité si uvědomit, že kousnutí zmijí ještě nemusí jednoznačně znamenat intoxikaci. V některých případech had jen zastrašoval a kousl tzv. na sucho – tedy nepoužil jed. Dále jed může být vypuštěn již do oděvu (obuvi), zmije nedávno žrala a tedy ho nemá dostatek nebo dochází k výměně zubů a jedové zuby nedosedají na jedové kanálky. Těchto možností je více, ale zde jsou uvedeny nejběžnější možnosti. Proto je vždy nutné zachovat klid (i u ohrožených skupin lidí) a uvědomit si, že situace není zdaleka bezvýchodná.
Zmije nemá až tak striktně vyhraněné životní nároky jak se většinou uvádí. Přednost dává spíše vlhkým a chladnějším, ale dobře osluněným místům. Nejčastější je na okrajích lesů, kamenitých stráních a podobných místech. Nevyhýbá se ani blízkosti lidských obydlí, obzvláště ve vyšších polohách. Obývá hlavně střední a horské polohy a vystupuje až do výšky přibližně 1500 m nm.. Hlavní potravu tvoří drobní savci, dále ještěrky, žáby a mláďata požírají i bezobratlé živočichy.
Mimo nížin obývá prakticky celé území naší republiky.
V České republice je zařazena do kriticky ohrožených druhů a v Červeném seznamu ČR spadá do kategorie zranitelný.
