Když se v první polovině 20. století rozhodovalo v Čechách o vybudování dělostřelecké střelnice, díky naplnění požadovaných kritérií byl pro výcvikové účely zvolen prostor ve Středních Brdech. Ačkoliv byl zachován volnější návštěvní režim území, obyvatelé neměli ani tušení, jaké nepříjemné události o pár let později prožijí. Vyměřování určené plochy bylo započato v roce 1927 a tehdy do ní ještě nebyly zahrnuty obce Padrť, Přední a Zadní Záběhlá, Velcí, Kolvín a Hrachoviště. Tedy obce, které byly pozdějšími událostmi velmi poznamenány.
Během druhé světové války byla většina těchto obcí zabrána německými okupanty a bylo rozhodnuto o rozšíření výcvikové plochy. Pro okolní obce to znamenalo jediné. Roku 1940 se jejich obyvatelé dozvěděli nepříjemnou zprávu, a to nutnost opustit svá obydlí do konce roku 1941. Týkalo se to především obcí Padrť, Kolvín, Přední a Zadní Záběhlá, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť. Do konce roku 1942 bylo vystěhováno na 2 429 obyvatel. Vojáci využívali stávající objekty pro své potřeby, díky čemuž jich zůstala velká část zachována. Původní obyvatelé se tak mohli po válce opět vrátit do svých domovů, které ve většině případů nevyžadovaly větší opravy.
Ačkoliv si obyvatelé dotčených obcí mysleli, že již překonali nejhorší období, byli na omylu. Situace se dramaticky změnila počátkem padesátých let, kdy došlo k rozhodnutí o výrazném rozšíření stávajících vojenských újezdů. Ve Středních Brdech se situace nejvíce dotkla pěti obcí, konkrétně Padrtě, Záběhlé (Přední i Zadní), Kolvína, Velcí a Hrachoviště. Když bylo vládou roku 1952 rozšiřování schváleno, bylo tím rozhodnuto o budoucnosti dotčených obcí a jejich obyvatel. Kromě Velcí byly všechny výše zmíněné obce srovnány se zemí a přibližně 1 250 původních obyvatel si bylo nuceno hledat nový domov. Samotné vysidlování probíhalo zejména v roce 1953, přičemž pozemky byly bez možnosti volby vykupovány za směšně nízké částky.
Původní obyvatelé mají na toto období velmi smutné vzpomínky. Po mnoho let žili spokojeným a klidným životem v brdské krajině a dnes na daném území najdou jen část bývalé zídky vlastního domu, mají-li to štěstí. Dne 4. 5. 1992 byla založena společenská organizace Svaz vyhnanců z Brd, která dlouhodobě usiluje o obnovení obcí Kolvín, Padrť a Záběhlá a především se neúspěšně dožaduje spravedlivého odškodnění. Obyvatelé dotčených obcí si prožili nepříjemné chvíle, když byli v průběhu několika let hned dvakrát násilně vystěhováni.
Členové Svazu vyhnanců z Brd se pozastavují nad způsobem, jakým bylo celé vyvlastňování prováděno. Stěžují si zejména na to, že při druhém vysidlování, za vlády komunistů, nedocházelo k dodržování ani vlastních zákonů. I přes svůj pokročilý věk by rádi dosáhli alespoň na adekvátní odškodnění obětí historických událostí dotčených obcí, které jim bylo odepřeno. Katastr obce Padrť zahrnoval především Padrťské rybníky, přičemž domy byly stavěny severním směrem od nich. Na západě sousedila Padrť s obcí Kolvín a na východě s obcí Záběhlá, která zahrnovala i rozsáhlé pláně. Obce Hrachoviště a Velcí se nacházely v severovýchodní části dnešní CHKO Brdy i bývalého VÚ Brdy.